pohyb ve vertikále

Lezení patří mezi komplexní pohybové aktivity, rozvíjí člověka po stránce fyzické i duševní. Zahrnuje v sobě mnoho aspektů, které – jsou-li všechny v souladu – tvoří efektivní lezecký pohyb. Stejně jako dovednost pracovat s těžištěm, využívat k lezení v maximální možné míře oporu nohou anebo udržet nejrůznějším způsobem tvarované chyty, je v lezení neméně důležitá i mentální stránka celé věci.

Vlastně o ní jde především a nic nelimituje člověka v lezení tak, jako jeho „hlava“.

Nejedná se jen o – často iracionální – strach z pádu, ale i o další psychologické a taktické dovednosti. Během lezení se učíme maximálně úspornému a efektivnímu pohybu, skrz dýchání se centrujeme v přítomnosti, uvolňujeme nepotřebné napětí, vstupujeme do stavu „flow“ . A najednou – v klíčové části cesty – se potřebujeme maximálně aktivizovat a bezchybně vykonat sekvenci kroků, třeba i dynamičtěji a s patřičným odhodláním.

Lezení je pestré z hlediska prostředí kde se odehrává – od umělých stěn přes přírodní terény, v případě ČR pak typicky i unikátní pískovcová skalní města s neopakovatelnou atmosférou anebo horské či vysokohorské scenérie. Vápenec, pískovec, žula – každý materiál vyžaduje i odlišný styl pohybu.

Lézt se dá pár metrů nad zemí stejně jako v kilometrové stěně, uprostřed civilizace anebo v odlehlém koutě planety. Tak či onak většinou s dobrými přáteli, ale někdy třeba i o samotě, kdy se z přirozeného pohybu může stát forma niterného dialogu se sebou i s přírodou kolem.

Lezení je zdánlivě pouze jedno, nicméně má mnoho tváří a každý píše svůj osobitý lezecký příběh.

Jsem Petr.

Od roku 2001 aktivně lezu po skalách i horách, postupně jsem se dostal na cesty obtížnosti cca 9 UIAA a do lezení zasvětil několik desítek lidí.

Umělé stěny, sportovní vápencové oblasti po Evropě, tradiční pískovcové terény, vícedélkové horské lezení na žule i jiných materiálech. To všude jsou místa, kde mě baví pobývat s podobně naladěnými lidmi.

V roce 2007 jsem poprvé odletěl do jižní Indie za jógou a pak několik let pendloval tam a zpátky. V Praze na Vinohradech jsem založil a provozuji jógové a meditační centrum, učím lidi vědomému pohybu, dechu a dovednostem práce s myslí a vědomím. Školím budoucí lektory, propojuji východní nauky se západní hlubinnou a transpersonální psychologií a dává mi to smysl.

Kromě toho i nadále pořád lezu, pohyb ve vertikále je pro mě ideální způsob, jak aktivně trávit čas v přírodě se svými blízkými. Zájemce učím všem potřebným pohybovým i metodickým dovednostem, aby se dokázali bezpečně pohybovat „mezi nebem a zemí“. Lezení beru nejen jako sportovní aktivitu, ale i jako – někdy svéráznou – cestu seberozvoje a poznávání vlastních mentálních přesvědčení a omezení.

Více o mých ostatních aktivitách najdeš na www.petrsmil.cz

Petr Smil (at) gmail.com

+420 733 582 848

Chopinova 10, Praha 2, 120 00